Jak vybrat dalekohled

Než začnete porovnávat parametry, rozhodněte o typu. To je volba, která určí všechno ostatní. Nemá smysl srovnávat lehký binokulár na turistiku s hvězdářským teleskopem, protože každý dělá něco jiného.

Projdeme to od nejdůležitějšího rozhodnutí k detailům.

1. Jaký typ?

Už z nákresů je vidět to hlavní. První dva unesete v ruce, druhé dva stojí na stativu.

Binokulár je klasika a devět z deseti lidí hledá právě tohle. Koukáte oběma očima, prostorové vidění.
Můžete pozorovat dlouhou dobu.

Monokulár je poloviční binokulár. Sáhnete po něm, když jde hlavně o to nic navíc nenést. Vejde se do kapsy u kalhot, ale na dlouhé koukání to není. Jedno oko se rychle unaví.

Spektiv, tedy pozorovací dalekohled, přiblíží mnohem víc než binokulár. Bez stativu ho ale nepoužijete. Hodí se, když sedíte na jednom místě a pozorujete něco daleko.

Hvězdářský dalekohled je jiná kategorie techniky. Míří na oblohu, stojí na montáži a mění se u něj okuláry. Pokud vás zajímají planety a mlhoviny, je to jediná správná cesta.

2. Pro jaký účel?

Dvě věci k tomu stojí za vysvětlení, protože nejsou samozřejmé.

Na vodě nechcete velké zvětšení. Zní to divně, ale loď se kolébá a menší zvětšení umožní udržet obraz lépe v klidu. Proto se na palubě po desítky let používá 7×50. Sedmička obraz udrží, padesátka dodá světlo za mlhy a soumraku.

Na letadla lze jít dvěma způsoby. Binokulár poslouží pro sledování letadel vysoko nad hlavou.
Spektivem lze pozorovat letadla u přistávací plochy, nebo při pohybu nad horizontem.

3. Jaké zvětšení?

Zvětšení udává první číslo v údaji dalekohledu. Například 8×42. Platí u něj jedno pravidlo, které při nákupu překvapí skoro každého: čím větší zvětšení, tím více obraz poskakuje. Né vždy je velké zvětšení výhra.

Nejste si jistí? Vezměte 8×. Je to volba, se kterou se nespálíte, a proto je i nejprodávanější.

Nekupujte podle nejvyššího čísla. Označení jako 20×50 nebo 30×60 zní působivě, ale v ruce s takovým dalekohledem uvidíte hlavně poskakující obraz. Vysoké zvětšení navíc zužuje zorné pole a ztmavuje obraz. Kdo skutečně potřebuje velké přiblížení, kupuje spektiv na stativu.

U hvězdářských dalekohledů zvětšení na krabici nenajdete, protože ho určuje okulár, který do přístroje vložíte.

4. Jaký průměr objektivu?

Druhé číslo v označení, například 8×42, je průměr objektivu v milimetrech. Určuje, kolik světla dalekohled nasbírá, a tím i jak dobře poslouží za horších světelných podmínek.

Platí jednoduchá úvaha. Čím později večer chcete pozorovat, tím větší objektiv potřebujete, a tím těžší dalekohled ponesete. Nic mezi tím se vymyslet nedá.

5. Jaká kvalita?

Rozdíl mezi hračkou a dalekohledem poznáte i bez specifikace.

Hračka má plastové tělo i plastové čočky, je lehký, někdy barevný a obraz v ní je všelijaký, jen né pěkný.
Dle nás i malý pozorovatel si zaslouží kvalitnější kukátko.

Kvalitní přístroj má hliníkové nebo hořčíkové tělo potažené gumou, aby vydržel pád a dobře se držel. Optika je skleněná a má antireflexní vrstvy, v popisu obvykle jako FMC. Ty rozhodují o tom, kolik světla se skutečně dostane do oka a jak sytě obraz vypadá.

Pokud nosíte brýle, sledujte navíc oční reliéf. Hledejte 17 až 20 mm a očnice, které jde zasunout nebo sklopit, jinak neuvidíte okraje obrazu.

6. Jaký hranol?

Hranol je uvnitř binokuláru i monokuláru a převrací obraz do správné polohy. Jeho typ poznáte podle tvaru přístroje, aniž byste otevřeli specifikaci.

Porro (lomený) má objektivy dál od sebe než okuláry, takže tělo připomíná písmeno Z. Světlo v něm putuje delší cestou, což dává obrazu hezčí prostorový vjem, a výroba je jednodušší, tedy i levnější. Nevýhoda je objem, občas vám natrhne kapsu.

Roof (střechový, přímý) má tubusy v přímé lince, takže je přístroj štíhlý a lépe se nosí. Vyrobit takový hranol je ale mnohem náročnější, protože potřebuje přesné vrstvy, aby nepřišel o jas. Proto je dražší.
Dnešní technologie už tento rozdíl hodně odstranila.

Na nošení v terénu je praktičtější roof. Když vám na velikosti nezáleží a chcete za dané peníze co nejlepší obraz, vezměte porro. Porro se i lépe drží.

7. Jaké sklo v hranolu?

Materiál hranolu ovlivňuje, kolik světla dorazí až ke krajům obrazu.

BaK4 má vyšší index lomu a propustí víc světla. Obraz zůstane jasný i u okrajů a světelný kroužek, který uvidíte, když dalekohled podržíte dál od oka, je kulatý po celém obvodu.

BK7 je levnější varianta. U okrajů bývá obraz o něco tmavší a zmíněný kroužek mírně hranatý.

Pokud vybíráte v podobné cenové hladině, BaK4 je bezpečnější volba.

8. Jaký typ skla v čočkách?

Zatímco hranol řeší jas, skla v objektivu řeší barvy.

Levnější optika trpí barevnou vadou. Uvidíte ji jako fialový nebo duhový obrys na hranách kontrastních objektů, typicky na tmavé větvi proti světlému nebi.

ED skla tuto vadu výrazně potlačují. Kdo chce čistý obraz s věrnými barvami, vyplatí se mu připlatit. Fluoritová (FL) skla jsou nejvyšší třída, potlačí ji nejlépe, ale jsou i podstatně dražší.

Jeden tip navíc: BK7 a BaK4 jsou konkrétní definované typy skla, ale zkratky HD a ED si každý výrobce vykládá po svém. Než se podle nich rozhodnete, mrkněte do celé specifikace.

Binokuláry s ED skly (připravujeme)

9. Plnění dusíkem a vodotěsnost

Tento parametr by měl kupující řešit, pokud bude dalekohled žít dobrodružným životem.
Když s dalekohledem přijdete z mrazu do vyhřáté místnosti nebo do auta, vlhkost ve vzduchu uvnitř přístroje zkondenzuje a čočky se zamlží zevnitř. Utřít je nemůžete a než se vysuší, nepozorujete. Při opakovaném zamlžení navíc uvnitř vzniká koroze a plísně.

Plnění dusíkem nebo argonem tomu zabrání, protože inertní plyn neobsahuje vlhkost. Spolu s vodotěsným tělem, které v popisu poznáte podle IP krytí, jde o výbavu, kterou by měl mít každý dalekohled používaný venku.

Pokud tedy s dalekohledem plánujete chodit do přírody, na tomhle parametru nešetřete.

Chcete jít víc do hloubky?

• Jak vybrat binokulární dalekohled
• Jak vybrat hvězdářský dalekohled včetně čočkových, zrcadlových a katadioptrických systémů
• Jak vybrat pozorovací dalekohled
• Jak vybrat lovecký dalekohled
• Jak vybrat turistický dalekohled

Shrnutí

Nejste si jistí? Vezměte binokulár 8×42 s hranolem BaK4 a plněním dusíkem. To je volba, se kterou se nespálí většina lidí.

Chcete jen něco malého na cesty, sáhněte po monokuláru nebo kompaktním 8×25. Pozorujete hlavně za soumraku, volte objektiv 50 až 56 mm a smiřte se s vyšší hmotností. Sledujete z jednoho místa daleké cíle, potřebujete spektiv na stativu. A na planety a mlhoviny je jediná cesta hvězdářský dalekohled.

Stále si nevíte rady s výběrem?

Časté dotazy

Co je lepší, zvětšení 8× nebo 10×?

Osmička drží klidnější obraz a má širší záběr, takže se s ní lépe sledují ptáci nebo zvěř v pohybu. Desítka přiblíží víc, ale je citlivější na třes ruky. A rozdíl v přiblížení nic moc. Na univerzální použití doporučujeme 8×.

Co znamená 10×50?

10× udává zvětšení, 50 udává průměr objektivu v milimetrech.

Binokulár, nebo spektiv?

Binokulár nosíte na krku a pozorujete kdykoli. Spektiv postavíte na stativ a přiblížíte s ním mnohem víc. Když pořád chodíte, vezměte binokulár. Když sedíte a koukáte na vzdálené objekty nebo terče na střelnici, berte spektiv se stativem.

Uvidím s binokulárem hvězdy?

S kvalitním binokulárem si Měsíc užijete skvěle. Jenže vzdálenosti jsou tak velké, že vám často nejlíp poslouží prostě oči rozkoukané ve tmě. Jestli ale chcete sledovat planety nebo mlhoviny, bez hvězdářského dalekohledu už to nepůjde.

Jak poznám hračku od kvalitního dalekohledu?

Podle materiálu a vzhledu. Hračky mají plastové tělo, často i plastové čočky a obraz je divný.

Kvalitní přístroj má kovové tělo v gumě, skleněnou optiku s antireflexními vrstvami a je plněný dusíkem.

U optiky opravdu funguje rovnice: vyšší cena = lepší pokoukání.